Přežila jsem/ Immaculée Ilibagiza

Otevřená výpověď o zradě, nenávisti a odpuštění. Až do onoho osudného dne roku 1994 se Immaculée domnívala, …

Stručně o knize:

    Otevřená výpověď o zradě, nenávisti a odpuštění.

    Až do onoho osudného dne roku 1994 se Immaculée domnívala, že se narodila v ráji. Překrásná krajina, hory zahalené v mlze, zelená údolí a jiskřivá jezera, jemný větřík vanoucí z kopců, pronikající cedrovými lesy a vonící po liliích. Ne nadarmo ji němečtí osadníci koncem 19. století nazvali “zemí věčného jara”. Rwanda.
    Jak je možné, že se ráj během okamžiku promění v peklo? Že lidé, kteří spolu dosud žili jako dobří sousedé, se začnou k smrti nenávidět?
    Immaculée vyrostla v kruhu milované rodiny, její tři bratři na ni nedali dopustit, laskaví rodiče dbali na vzdělání, a když dcera získala stipendium na univerzitě, všichni oslavovali.
    Když se Immaculée roku 1994 vracela domů, těšila se na prázdniny strávené se svými nejbližšími. A tehdy naposledy je viděla naživu. V zemi vypukla krvavá genocida a během vražedného řádění, které trvalo tři měsíce a vyžádalo si životy téměř milionu lidí, byla brutálně vybita i její rodina. Jak to řekl prezident země? “Zabíjejte Tutsie, kdekoli na ně narazíte – ani jednoho nenechte naživu. Zabíjejte novorozence i ty nejstarší.” Práce neskončí, dokud nebudou všichni Tutsiové mrtví.
    A našlo se hodně těch, kteří poslechli. Ozbrojené bojůvky pustošily krajinu, zfanatizovaný dav lynčoval nevinné a samozvaní mstitelé se s nelítostnou urputností pídili po těch, kteří ještě unikli jejich mačetám. Po celou dobu se Immaculée krčila v úkrytu maličké koupelny v domě místního pastora, kde se na ploše zhruba metr krát metr tísnilo osm žen…

    Uživatelské recenze

    Zatím nikdo nenapsal recenzi na tuto knihu.

    HLEDEJ V KATALOGU
    • PRIVATE
    • NOW
    Knihovna MO Pardubice III© 2014. Všechna práva vyhrazena.